Hloupá ryba
Pláčeš nad rozlitým mlíkem,
Nad laciným řetízkem z pouti,
Ale když za živa srdce z těla rvou ti.
Tak mlčíš, koulíš jen očima,
Jak bys u toho nebyla, ani nehlesneš,
Jsi hloupá ryba, nic neřekneš.
A ptáci dál nad tebou krouží,
Nic naplat, že kálejí na tvou hlavu,
Ty stojí stojíš dál, daleko od davu.
Stejně tak i mračna stahují se nad tebou,
Ale ty nestojíš o úkryt deštníku,
Radši na dešti stojíš, smrkáš do kapesníku.
Já vážně nechápu ty tvoje postoje,
Tvé omluvy, když za to nemůžeš,
Vždyť se jen ničíš, komu tím pomůžeš?
Ale škoda slov, ty jsi prostě taková,
Ty vážně neumíš jít rovně...
Co to taky kecám, vždyť tohle je o mě!